Představte si situaci, že jdete k zubaři na zákrok, který pro Vás skončí tragicky, konkrétně tak, že byl použit kořenový nástroj nesprávné délky, došlo k tzv. přeplnění zubního kanálku, plnící hmota se dostala do míst, kam nepatří - do kanálku v čelistní kosti a poškodila část trojklanného nervu. Postižení má pro Vás fatální následky. Jistě začnete řešit, kdo za Vaše poškození může a začnete se po něm domáhat náhrady škody a bolestného.
Tj. dobu, od kdy do kdy jste se po daném subjektu mohli účinně domáhat tohoto práva u soudu, přičemž u nároku na náhradu za bolest její běh počíná okamžikem, kdy se zdravotní stav poškozeného ustálil a lze objektivně provést bodové ohodnocení bolesti; okamžik, kdy bylo následně bodové ohodnocení lékařem skutečně provedeno, nemá na již započatý běh subjektivní promlčecí doby vliv (2 roky). Pokud byste se domáhaly takového nároku později, pak bude promlčený a pokud to druhá strana namítne, pak Vám soud tento nárok zamítne.
Kruciální otázkou se tak stane, kdo je oprávněn rozhodnout o tom, že Vaše bolest se ustálila a kdy se tak stalo. Myslíte, že je to na volné úvaze soudu?
Nejvyšší soud konstatoval, že soud tímto subjektem být nemůže. Jediný, kdo je oprávněn stanovit, že se Vaše bolest ustálila je lékař, přičemž jak bylo uvedeno shora, promlčecí doba počíná běžet od dne, kdy se tato bolest ustálila, není rozhodné, že lékař tento okamžik určí o nějakou dobu později. Jedná se o skutečnosti, ke kterým je třeba odborných znalostí, kterými soud v žádném případě nedisponuje, proto tento okamžik soud stanovit nesmí.
Nejvyšší soud tak přisvědčil odvolacímu soudu, který právě s odkazem na odborné lékařské vyjádření dospěl k závěru, že zdravotní stav se ustálil nejpozději v srpnu 2006, kdy došlo k trvalému poškození trojklanného nervu, a v této době pacientka již věděla o tom, kdo za škodu jí vzniklou na zdraví odpovídá. Vzhledem k tomu, že podle skutkových zjištění odvolacího soudu se zdravotní stav pacientky ustálil v srpnu roku 2006, byla žaloba na náhradu škody podaná dne 10. 4. 2008 (doplněná uvedením konkrétních požadovaných částek v podání soudu dne 5. 8. 2008) včas. Rozšíření žaloby na bolestné bylo 1. 12. 2008 podáno až po uplynutí dvouleté subjektivní promlčecí doby, a proto soud tento nárok zamítl.
Ze shora uvedeného jasně vyplývá, že není radno otálet s uplatněním nároku na bolestné a náhradu škody. S ohledem na složitost těchto otázek lze jen doporučit obrátit se na advokáta, který Vám s uplatněním Vašeho nároku pomůže.
| Článků | 294 |
|---|---|
| Přečtení | 2190035 |
English
Slovensky
