Smlouva o smlouvě budoucí v pojetí nového občanského zákoníku

pravniservis24.cz

Chcete uzavřít kupní smlouvu, ale její uzavření odložit, např. až k okamžiku, kdy budete mít finanční prostředky, přesto si chcete mezi sebou stanovit pravidla, kterými se bude Váš závazkový vztah v budoucnu řídit, pak uzavřete smlouvu o smlouvě budoucí. Typickým příkladem takové smlouvy je smlouva o smlouvě budoucí kupní na nemovitost. 

Dnes se podíváme na to, jaká pravidla nám stanoví zákon pro uzavření tohoto typu smlouvy.

Náležitosti smlouvy a lhůta pro výzvu

Smlouva, která má být v budoucnu uzavřena musí být upravena mezi stranami alespoň obecným způsobem. Platí, že smlouvou o smlouvě budoucí se alespoň jedna strana (to znamená, že je možné, aby se ve smlouvě zavázala pouze jedna ze stran k uzavření budoucí smlouvy a druhá nikoli) zavazuje na výzvu strany druhé uzavřít po vyzvání smlouvu. Pokud není mezi stranami stanovena lhůta pro výzvu, je nutné druhou stranu vyzvat k uzavření smlouvy do jednoho roku. Pokud by k výzvě k uzavřené smlouvy došlo v čase 1 roku a 1 dne, pak povinnost druhé strany smlouvu uzavřít již zanikla. Jedná se tak z hlediska práva o lhůtu tzv. prekluzivní, se kterou je spojen zánik práv.

 

V jaké lhůtě je nutné uzavřít smlouvu po učinění výzvy?

Sama smlouva nemusí obsahovat ujednání o tom v jaké lhůtě je nutné uzavřít smlouvu po učinění výzvy, pokud taková lhůta není, je povinnost smlouvu uzavřít bezodkladně. Zda strana svoji povinnost včas splnila nebo ne, bude vždy posuzováno s ohledem na konkrétní znaky případu, např. zda postačilo pouze přijmout návrh smlouvy nebo zda druhá strana musel formulovat smlouvu celou, apod.

 

Závazek uzavřít v budoucnu smlouvu a vymezení obsahu této smlouvy

Podstatné je, aby ve smlouvě o smlouvě budoucí byl obsažen závazek uzavřít v budoucnu smlouvu, a obsah této smlouvy byl vymezen. Záleží na stranách, do jaké míry upraví náležitosti smlouvy, která má být uzavřena v budoucnu, nicméně měl by být zřejmý alespoň předmět plnění, úplatnost smlouvy, apod. To, do jaké míry si strany mezi sebou stanoví náležitosti budoucí smlouvy je rozhodné pro to, zda se strana v případě porušení závazku druhé strany smlouvu uzavřít bude moci domáhat u soudu nahrazení projevu vůle nebo zda určení obsahu smlouvy.

 

Forma smlouvy

Pokud jde o formu smlouvy o smlouvě budoucí, pak zákon ji nestanoví, nicméně pokud se jedná o smlouvu o smlouvě budoucí ve vztahu k věcným právu, pak písemnou formu je nutné dodržet, ostatně jako vždy ji lze doporučit i v ostatních případech.

 

Co se stane, když druhá strana po řádné a včasné výzvě svůj závazek uzavřít smlouvu nesplní?

Za situace, kdy druhá strana po řádné a včasné výzvě svůj závazek uzavřít smlouvu nesplní, je oprávněná strana se domáhat u soudu nebo u třetí smlouvou o smlouvě budoucí určené osoby, aby tyto subjekty určily obsah smlouvy. Pokud by třetí osoba v přiměřené lhůtě obsah smlouvy neurčila nebo ho dokonce odmítla určit, zákon umožňuje se domáhat určení obsahu smlouvy u soudu.

 

Pohled soudu

Položíte-li si otázku, na základě čeho soud obsah smlouvy takto určí, pak je to samozřejmě na základě samotného obsadu smlouvy o smlouvě budoucí, dále soud přihlédne k návrhu samotných strany, k účelu, který byl smlouvou, která měla být uzavřena sledován, k okolnostem, za kterých byla smlouva uzavřena, a konečně také obsah smlouvu určí tak, aby práva a povinnost mezi stranami byly poctivě uspořádány. Vždy by však hlavním kritériem měla být vůle stran projevená samotnými stranami budoucí smlouvy. Soud ve výroku rozhodne např. tak, že se určuje obsah smlouvy nebo ukládá se povinnost uzavřít smlouvu o následujícím obsahu, apod.

 

Důvody zániku povinnosti uzavřít smlouvu

Jak jsme uvedli shora, jedním z důvodu zániku povinnosti uzavřít smlouvu je, že:

- marně uplyne lhůta pro vývoz k jejímu uzavření,

- natolik se změní okolnosti, ze kterých strany vycházely, že po nich nelze rozumně požadovat uzavření smlouvy. 

Důležité je, že ta strana, která má za to, že se takovým způsobem změnily tyto okolnosti, musí straně druhé toto bez zbytečného odkladu oznámit, pokud tak neučiní, nahradí škodu druhé straně tímto vzniklou.

 

Závěr

Jak je vidět, smlouva o smlouvě budoucí může být efektivním nástrojem k úpravě budoucích smluvních vztahů, současně s tím, že nelze opomenout odpovědnost za porušení takto stanovených smluvních povinností, s čímž souvisí náhrada takto vzniklé újmy.





zpět na úvodní stranu blogu

Hledejte články podle slova nebo výrazu



Kategorie




Nenechte si ujít už žádný článek - sledujte nás na Facebooku!


Nebo se přihlašte k odběru článků a novinek přímo na Váš email!



Štítky


Archiv


Statistiky

Článků 294
Přečtení 1580740

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
zavřít