Pracovní cesta a cestovní náhrady

Pracovní cesta a cestovní náhrady

Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Pokud by bylo v pracovní smlouvě sjednáno více míst výkonu práce, pak je pracovní cestou vyslání zaměstnance mimo takto sjednána místa výkonu práce.


Co se považuje za pracovní cestu

 

Zákon považuje za pracovní cestu cestu, která je časově omezená, mělo by tak být vždy stanoveno její časové ohraničení. Pokud se jedná o formu dohody o vyslání zaměstnance na pracovní cestu, pak pro tuto zákoník práce nestanoví požadavek písemné formy, a proto ji lze uzavřít písemně či konkludentně, rozuměj faktickým chováním stran. Nejpraktičtější formou dohody je, že již ve smlouvě je stanovena dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o vysílání na pracovní cesty, a zaměstnavatel následně v průběhu pracovního poměru vysílá zaměstnavatele na pracovní cestu jednostrannými pokyny dle svých potřeb. Taková obecná dohoda nemůže být uzavřena například s těhotnou ženou, zaměstnancem, který pečuje o dítě mladší 8 let, apod.

 

Pokyny vedoucího zaměstnance zaměstnavatele

Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal. Není vyloučeno, aby k udílení pokynů byl oprávněn i jiný zaměstnanec zaměstnavatele, než vedoucí. Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační složky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval; v pověření je třeba vymezit jeho rozsah․ S takovým pověřením musí být zaměstnanec seznámen. Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou vůči zaměstnanci jménem vysílajícího zaměstnavatele právně jednat. Z judikatury pak vyplývá, že zaměstnanec je povinen vykonat pracovní cestu i v případě, že na ni byl vyslán vedoucím zaměstnancem, který k tomu není dle vnitřních předpisů oprávněn.

 

Cestovní náhrady

 

Při pracovní cestě náleží zaměstnanci cestovní náhrady, tj. například náhrada jízdních výdajů, výdajů na ubytování, apod. Při stanovení cestovních náhrad je rozhodné tzv. pravidelné pracoviště. Pravidelné pracoviště může být stanoveno buď přímo v pracovní smlouvě, jinak se uplatní zákonná úprava, která stanoví, že pravidelným pracovištěm je místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. Pokud je sjednáno v pracovní smlouvě více míst výkonu práce nebo je stanoveno místo výkonu práce širší než jedna obec, např. Česká republika, pak platí, že je místem výkonu práce místo, ve kterém začínají pracovní cesty zaměstnance nejčastěji.

 

 





zpět na úvodní stranu blogu

Hledejte články podle slova nebo výrazu



Kategorie




Nenechte si ujít už žádný článek - sledujte nás na Facebooku!


Nebo se přihlašte k odběru článků a novinek přímo na Váš email!



Štítky


Archiv


Statistiky

Článků 294
Přečtení 1320515

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
zavřít