Oddlužení - osobní bankrot (díl 2.)

Oddlužení - osobní bankrot (díl 2.)

V minulém díle na téma oddlužení jsme rozebrali, co je to úpadek nebo hrozící úpadek a jaké jsou podmínky oddlužení. V tomto díle se zaměříme na to, kdy se podává návrh na oddlužení a jakým způsobem je třeba ho podat.

Návrh na povolení oddlužení

musí podat dlužník spolu s insolvenčním návrhem. Důležité je, že dlužník tento způsob řešení úpadku musí navrhnout, soud sám o sobě nemá  povinnost zjišťovat, zda jsou či nejsou splněny podmínky pro oddlužení.

 

Insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení nemůže podat dlužníkův věřitel, insolvenční správce, ani věřitelský orgán, pokud by se tak stalo, soud takové návrhy odmítne jako nepřípustné. Pokud by věřitel podal insolvenční návrh, je dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení do 30 dnů od dne doručení insolventního návrhu dlužníkovi. O tomto právu je insolvenční soud povinen dlužníka při doručení insolvenčního návrhu poučit, ledaže by bylo zcela zřejmé, že v případě tohoto dlužníka zákon tento způsob řešení úpadku nepřipouští. Pokud by dlužník návrh učinil po uplynutí shora uvedené lhůty, soud takový návrh odmítne.

 

Návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat na formuláři. Formulář je dostupný na stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR (https://isir.justice.cz/isir/common/stat.do?kodStranky=FORMULAR). Návrh se podává příslušnému krajskému soudu, který je určen dle bydliště dlužníka.

 

V návrhu je nutné uvést:

  1. dlužníka (vyloučen není společný návrh manželů), případně osobu či osoby, které jsou oprávněny za něj jednat,
  2. skutečnosti, které osvědčují úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka,
  3. navrhovaný způsob řešení oddlužení, tj. zpeněžením majetkové podstaty, plněním splátkového kalendáře (lze však uvést, že dlužník nenavrhuje způsob oddlužení),
  4. popis skutečností, ze kterých lze usuzovat na výši hodnoty plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé dlužníka (věřitelé dle zákona musí obdržet alespoň 30% svých pohledávek, ledaže vyjádří písemný souhlas nižším uspokojením),
  5. údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech,
  6. údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky,
  7. počet vyživovaných osob (pokud by se jednalo o výživné, které plní dlužník na základě rozhodnutí soudu, pak se jedná o závazek dlužníka, který je třeba uvést v seznamu jeho závazků)
  8. popis majetku dlužníka (tento je v návrhu rozdělen na ten, na kterém váznou zajišťovací práva třetích osob, a na kterém tato práva neváznou),
  9. popis závazků dlužníka (opětovně rozdělen na zajištěné a nezajištěné, a dále na vykonatelné, tj. např. na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, notářského zápisu s doložkou přímé vykonatelnosti, a nevykonatelné).

 

Na návrhu je třeba úředně ověřeného podpisu.

 

K návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit:

  1. seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil,
  2. listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky (např. výpisy z bankovního účtu, daňové přiznání, potvrzení o příjmech z pracovního poměru, výplatnice, příslušné smlouvy, a jiné),
  3. písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se dohodl s dlužníkem na tom, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky (v tomto musí být uvedeno, jaká bude nejnižší hodnota plnění, na kterém se s dlužníkem dohodl, podpis věřitele musí být úředně ověřen),
  4. listiny, které dokládají skutečnosti uvedené v návrhu (např. veškerá soudní rozhodnutí, smlouvy o půjčce, rodné listy dětí, oddací listiny manželů, a jiné tak, aby tvrzené skutečnosti byly prokázány),
  5. jsou-li zde osoby ochotné poskytnout dlužníkovi za účelem splnění oddlužení dar nebo mu po dobu trvání oddlužení platit pravidelné peněžní dávky, připojí dlužník k návrhu na povolení oddlužení i písemnou darovací smlouvu nebo smlouvu o důchodu (podpisy těchto osob na smlouvách musí být úředně ověřeny).
  6. plná moc, je-li dlužník zastoupen,
  7. jiné.

 

Shora uvedený výčet příloh a uváděných skutečností nelze považovat za vyčerpávající. Dlužník by měl k návrh přistupovat s velkou pečlivostí a vždy tvrzené skutečnosti dokládat listinami, které je prokazují.

 

Soud po podání návrhu nejprve posuzuje, zda je dlužník v úpadku nebo hrozícím úpadku. Pokud dojde k závěru, že ano, pak se zabývá návrhem na povolení oddlužení.
Jestliže dlužník v úpadku není nebo tento ani nehrozí, soud návrh odmítne a návrhem na povolení oddlužení se již nezabývá.

 

Pokud by dlužník byl v úpadku nebo hrozícím úpadku, a návrh na povolení oddlužení by byl vadný, insolvenční soud vyzve dlužníka k opravě jeho návrhu či jeho doplnění, k čemuž mu určí lhůtu, která nesmí být delší než 7 dnů. Pokud by dlužník návrh neopravil či nedoplnil, a takové skutečnosti by bránily pokračovat v řízení, návrh na povolení oddlužení soud odmítne a prohlásí na majetek dlužníka konkurz

 

 





zpět na úvodní stranu blogu

Hledejte články podle slova nebo výrazu



Kategorie




Nenechte si ujít už žádný článek - sledujte nás na Facebooku!


Nebo se přihlašte k odběru článků a novinek přímo na Váš email!



Štítky


Archiv


Statistiky

Článků 294
Přečtení 1585746

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
zavřít