Jak se bránit proti zásahům tištěných médií do osobní cti, lidské důstojnosti či soukromí?

pravni-servis-24.jpg

Co můžete požadovat po tištěných médiích? Podle tiskového zákona (zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů) odpovídá za obsah periodického tisku vydavatel. Se svými nároky je tak zapotřebí se obrátit právě na něj a nikoliv na jednotlivé redaktory či redaktorky. Právě vydavatel je pasivně legitimovaný ve sporech o odpověď a dodatečné sdělení.


Právo na odpověď

Právo na odpověď je jednou z možností, jak se může jednotlivec bránit proti zásahům tištěných médií do osobní cti, lidské důstojnosti či soukromí. Spočívá v možnosti osoby, o které dané periodikum psalo, reagovat na vydané sdělení. Toto právo slouží nejen k ochraně osobnostních práv, ale bývá také označováno jako právo na přístup do médií.

 

Obsahem práva na odpověď je tedy subjektivní právo dotčené osoby uveřejnit bezplatně vlastní sdělení a tomu odpovídající povinnost vydavatele toto sdělení otisknout.

 

Nejvyšší soud se k dané problematice vyjádřil tak, že „předpokladem oprávnění domáhat se uveřejnění odpovědi podle ustanovení § 10 tiskového zákona je, že v periodickém tisku bylo uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, přičemž smyslem odpovědi je podle § 10 odst. 2 věty první tiskového zákona, že toto skutkové tvrzení se uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Pokud však dotčená osoba již např. ve vlastním článku se sama k věci vyjádří takovým způsobem, aby skutková tvrzení uvedla na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení doplnila a zpřesnila, je již tím naplněn smysl, jejž sleduje ustanovení § 10 odst. 1 tiskového zákona. V takovém případě pak případná žádost o uveřejnění odpovědi ve smyslu tiskového zákona nemůže být opodstatněná.“ (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2007, sp. zn. 30 Cdo 996/2007)

 

Právo na dodatečné sdělení

Právo na odpověď vzniká, jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění informace o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. Vydavatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit. V tomto případě se jedná o odraz ústavněprávní zásady presumpce neviny.





zpět na úvodní stranu blogu

Hledejte články podle slova nebo výrazu



Kategorie




Nenechte si ujít už žádný článek - sledujte nás na Facebooku!


Nebo se přihlašte k odběru článků a novinek přímo na Váš email!



Štítky


Archiv


Statistiky

Článků 294
Přečtení 1585744

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
zavřít