Informace týkající se osobnosti, projevu osobní povahy, soukromí a osobních údajů

pravniservis24.jpg
Povinnost veřejné správy poskytovat informace není neomezená. To jsme ukázali již v úvodním článku k tématu, který je k nalezení zde. I v této oblasti existují jisté mantinely, které by neměly být překročeny. Platí zde princip minimalizace zásahu do ústavních práv. Jedním z limitů, který si nyní představíme blíže, jsou informace týkající se osobnosti, projevu osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobních údajů.

Toto omezení je zakotveno v § 8a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen InfZ) a odkazuje na občanský zákoník a zákon o ochraně osobních údajů: „Informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.

 

Ochrana osobních úajů z hlediska právních předpisů

Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb., dále NOZ) obsahuje ochranu osobnosti v § 81–83 a zdůrazňuje zde hlavně ochranu života a důstojnosti člověka, ale i jeho soukromí. Důležité je zmínit i zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Ustanovení § 10 tohoto zákona stanoví, že „při zpracování osobních údajů správce a zpracovatel dbá, aby subjekt údajů neutrpěl újmu na svých právech, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, a také dbá na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a osobního života subjektu údajů.“

 

Touto oblastí se zabýval ve své rozhodovací činnosti i Evropský soud pro lidská práva, který ve věci von Hannover vs. Německo judikoval, že „ochrana soukromého života musí být v rovnováze se svobodou projevu. Musí být jednoznačně rozlišeno mezi sdělením skutečností, způsobilých přispět k diskuzi v demokratické společnosti týkající se politiků při výkonu jejich funkce a informováním o detailech soukromého života jednotlivce, který nevykonává oficiální funkce.

 

Jak je to s ochranou údajů právnických osob?

Tato ochrana je koncipována pouze pro fyzické osoby, neboť jak ve svém rozsudku ze dne 31. května 2012, čj. 9 Ans 5/2012-29 konstatoval Nejvyšší správní soud „identita právnických osob je veřejná a z povahy věci u nich existence osobních údajů nepřichází v úvahu.“

 





zpět na úvodní stranu blogu

Hledejte články podle slova nebo výrazu



Kategorie




Nenechte si ujít už žádný článek - sledujte nás na Facebooku!


Nebo se přihlašte k odběru článků a novinek přímo na Váš email!



Štítky


Archiv


Statistiky

Článků 294
Přečtení 1318532

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
zavřít