Co je to věcná a místní příslušnost soudu a jak ji určit?

pravniservis.jpg
Při podání žaloby se lze potkat s pojmy jako je věcná a místní příslušnost. Dnes se podíváme na to, co tyto pojmy znamenají a jak se taková příslušnost určuje (předmětem článku je příslušnost dle občanského soudního řádu).

Věcná příslušnost

Věcná příslušnost určuje, jaký soud ze soudní soustavy soudů bude příslušný věc rozhodovat. 

 

Obecně platí, že ve věci je příslušný rozhodovat okresní soud. 

Zákon  stanoví, kdy rozhoduje krajský soud

 

Krajský soud rozhoduje například ve sporech mezi obchodními korporacemi, jejich společníky nebo členy a členy jejich orgánů nebo likvidátory, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce členů orgánů nebo likvidace, ve sporech vyplývajících z práva duševního vlastnictví, ve věcech ochrany názvu a pověsti právnické osoby, ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků a sporů z toho vzniklých, s výjimkou sporů o příspěvky členů společenství vlastníků na správu domu a pozemku, sporů o zálohy na úhradu za služby a způsobu rozúčtování cen služeb (výjimka týkající se společenství vlastníků jednotek vždy v zákoně stanovena nebyla, a panovala rozdílná judikatura, kterou prosazoval Vrchní soud v Praze a v Olomouci, zda je příslušný krajský nebo okresní soud, nyní už je stanoveno v zákone explicitně, že příslušný je soud okresní). Další řízení, kdy je příslušný rozhodovat krajský soud stanoví § 9 odst. 2 občanského soudního řádu.

 

Nejvyšší soud je příslušný jako soud prvního stupně v řízeních dle zákona o mezinárodním právu soukromém.

 

O odvolání proti rozhodnutí okresního soudu jako soudu prvního stupně rozhoduje krajský soud. O odvolání proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu prvního stupně rozhoduje vrchní soud.

 

Místní příslušnost

Místní příslušnost stanoví, který z věcně příslušného soudu je místně příslušný

Obecně je místně příslušným soud účastníka proti němuž návrh směřuje. V případě fyzické osoby je tímto soudem soud v jehož obvodu má žalovaný bydliště, nemá-li bydliště, pak místo, kde se zdržuje (v případě, že má fyzická osoba více bydlišť, pak lze žalovat u kteréhokoliv z těchto soudů). V případě fyzické osoby podnikatele je místně příslušným soudem soud, v jehož obvodu má žalovaný sídlo. Totožné platí v případě, že žalovaným je právnická osoba, insolvenční správce, organizační složka státu. Vedle těchto soudů je příslušný také soud v jehož obvodu má žalovaný své stálé pracoviště, kde došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, je platební místo, uplatňuje-li se právo ze směnky, šeku nebo jiného cenného papíru, apod.

 

Dále zákon stanoví tzv. výlučnou místní příslušnost, ta je dána např. soud v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení této nemovitosti, soud u něhož probíhá řízení o pozůstalost, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením, apod.

 

V případě, že je věcně příslušný krajský soud, pak je místěn příslušný ten krajský soud v jehož obvodu se nachází obecný soud účastníka.

 

Zvláštní příslušnost pak může být stanovena mezi stranami sporu, kteří jsou podnikateli a jde o spor týkající se jejich podnikatelské činnosti na základě tzv. prorogace, kdy strany dohodou určí místně příslušný soud, ledaže zákon stanoví příslušnost výlučnou.

 

Při podání žaloby je tak třeba se zabývat jakému věcně a místně příslušnému soudu je třeba žalobu podat, protože pro určení příslušnosti jsou rozhodující skutečnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

 





zpět na úvodní stranu blogu

Hledejte články podle slova nebo výrazu



Kategorie




Nenechte si ujít už žádný článek - sledujte nás na Facebooku!


Nebo se přihlašte k odběru článků a novinek přímo na Váš email!



Štítky


Archiv


Statistiky

Článků 294
Přečtení 1323798

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
zavřít